Blog o knihách, jenž je určen nejen pro knihomoly...

středa

Výchova bez trestů? Je to možné?

Výchova bez trestů
Václav Mertin
Výchova bez trestůV jednom z mých předchozích článků s nadpisem Odměna vs. trest, jste se mohli seznámit s knihou zabývající se problematikou výchovy. Toto je kniha, o které jsem si myslela, že mi doplní obrázek z knihy, o které se zmiňuji výše. Zda moje očekávání splnila, nebo ne se dočtete níže.

O knize: Kniha je určena pro rodiče, vychovatele, učitele a studenty pedagogiky. Její náplní je přivést vychovávajícího na chuť výchově bez trestů. Kniha je rozděleno do 5 částí a každá se zabývá určitou etapou výchovy. Jednotlivé kapitoly jsou monotematické a jsou rozděleny do podkapitol. Když si čtenář pročte obsah, zjistí, že se autor přidržuje zásad výchovy bez trestů do poslední stránky. S autorem jsem hodně sympatizovala do doby, než jsem se pročetla ke kapitole Řešení běžných výchovných problémů – ta mě trošku zklamala.

Co se mi na knize líbilo? Jelikož jsem sama zastáncem výchovy bez tělesných trestů, tak mě kniha zaujala už svým názvem. Když jsem ji otevřela, zjistila jsem, že je psána celkem velkými písmeny. Musím poznamenat, že se mi četla velice dobře. Teorie a názory autora jsou podloženy velice zajímavými příklady, které vám ukáží tu správnou cestu. Pokud se již s nějakým problémem ve výchově setkáte a jste-li člověk,  který nerad trestá a spíše se svou ratolestí vychází po dobrém, mohu vám tuto knihu vřele doporučit.

Co se mi na knize nelíbilo? Musím říci, že i když knihu celkem vyzdvihuji, měla jednu věc, která se mi nelíbila. Přišlo mi, že se autor opakuje a občas nevědomky vyvrátí to, co v předchozí tezi podpořil. Ale jak jsem řekla výše, je jen na samotném čtenáři, jak si dané teze vyloží a co si z knihy odnese. Další důvod, proč snížím hodnocení je to, že se mi špatně četl konec knihy. Příčinou dle mého názoru bylo již zmíněné opakování a umělé protahování knihy.

Moje hodnocení: Knize tentokrát dám 80 %.

Bibliografické údaje:
Žánr:                      Naučná literatura - Rodina
Rok vydání:           2013
Počet stran:            124
Nakladatelství: Wolters Kluwer ČR
Vazba knihy:         brožovaná
ISBN:                    978-80-7478-028-8

pátek

Odměna vs. trest

Po dobrém, nebo po zlém?

Zdeněk Matějček

Po dobrém, nebo po zlém?Máte problém s výchovou svých dětí, nebo se chcete něco dozvědět o možnostech výchovy pomocí odměn a trestů? Kdy je vhodné odměňovat a v jakém případě naopak trestat? Kniha Zdeňka Matějčka [1] vám jednotlivé způsoby a postupy přiblíží a zodpoví otázky, které si v běžném životě kladete dnes a denně.

Tato publikace vyšla již v několika vydáních u nakladatelství Portál. Recenze se týká 5. vydání z roku 2000.

V případě tohoto díla se jedná o odbornou literaturu. Velmi těžko v ní budeme hledat souvislý děj. I když občas se zde nějaká dějová linka najde. Autor se snaží čtenáři své teorie podložit příběhy. Historky se jistě dotknou srdce každého rodiče, vychovatele, ale i zájemce o studium dětské psychologie. Donutí nás, abychom se nad svými výchovnými metodami zamysleli. Může nám však též pomoci odhalit chyby, které v rámci procesu výchovy dítěte děláme. Navrhuje možnosti předcházení, popř. řešení těchto chyb.

Kniha se velice dobře čte. Není nijak obsáhlá, má pouhých 109 stran textu. Text je rozčleněn do přehledných kapitol, které na sebe plynule navazují. Možná si řeknete, že v případě odborné literatury musí jít nutně o text plný suché teorie, která vám nic neřekne. Nicméně tady tomu tak není. Příběhy jsou snadno interpretovatelné na životní situace čtenářů různých věkových kategorií, své si zde najde pubescent, stejně jako jeho rodič, popř. prarodič. Při četbě můžete snadno odhalit své výchovné silné a slabé stránky. Zjistíte, čemu se příště vyvarovat a naopak k jakým prostředkům se přiklonit. Po přečtení si snadno odpovíte na otázku, zda s dítětem jednat po dobrém, nebo po zlém“.

Občas se vám může stát, že v knize najdete nějaký ten přepis, popř. chybu, které trošku pozměňují myšlenku autora. Není to však v takové míře, že by se text nedal číst a interpretovat.


O autorovi: Profesor Zdeněk Matějček byl významný dětský psycholog. Ve svém profesním životě se zabýval hlavně výchovou a vývojem dětí v ústavech (tam, kde děti zažívají strádání). Na svém účtě má množství publikací zabývajících se právě tématikou výchovy. Příkladem mohou být knihy Psychická deprivace v dětství, Co, kdy a jak ve výchově dětí, Co děti nejvíc potřebují a Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. [2]

[1] MATĚJČEK, Zdeněk. Po dobrém, nebo po zlém?. 5. vyd. Praha: Portál, 2000, 109 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7178-486-9.
[2] [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/autori/zdenek-matejcek-5268

čtvrtek

Žij, než zemřeš

Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Jsou světla, která nevidímePatříte mezi příznivce historické čtení, kterým nevadí příběh opepřený troškou fikce? Pokud jste na položenou otázku odpověděli ano, tak je kniha autora Anthonyho Doerra s názvem Jsou světla, která nevidíme od nakladatelství MOBA určena právě vám.

O knize: Kniha vyšla v září roku 2015 v nakladatelství MOBA. Na 536 stranách se před vámi odvíjí příběh, který byl v dubnu letošního roku oceněn Pulitzerovou cenou.

Stručně k ději: Příběh je vyprávěn z pohledu hlavních hrdinů (Marie-Laure a Werner). Před oba hrdiny jsou postaveny životní zkoušky, které musejí zvládnout. Mají kolem sebe přátele, kteří se jim v jejich překonávání snaží pomoci. Válka je však velkým klackem pod nohami. Co myslíte? Jaké zkoušky před ně život postavil? Zvládnou je překonat? Přežijí válku? Uchrání to, co jim bylo svěřeno? Odpovědi na své otázky najdete právě v této knize.

Co se mi na knize líbilo? Při prvním pohledu každého čtenáře pravděpodobně zaujme obálka. Působí uklidňujícím dojmem. A ten punc Pulitzerovy ceny slibující skvělé čtení… Když knihu otevřete, překvapí vás délka kapitol, jsou tak krátké a psané velkými písmenky. Zdatnější čtenář knihu přečte během chvilky. Příběh se před vámi odvíjí ve dvou liniích, jedna je věnována dívce a druhá chlapci. Linie se vzájemně prolínají, ale čtenáři to vůbec nevadí.
Text je snadno stravitelný. Může si ho přečíst každý. Milovníci napínavého čtení nebudou ochuzeni, protože se v knize setkají s místy, ve kterých autor graduje napětí. Věty v těchto pasážích jsou krátké, někdy až holé a nutí vás číst dál a dál, dokud se nedozvíte, jak to dopadne.

Co se mi na knize nelíbilo? Jak jsem psala již více, kniha má 536 stran, ale myslím si, že by klidně mohla být o pár stránek kratší. Přišlo mi, že konec byl šitý horkou jehlou a některé pasáže by mohly být klidně vypuštěny. U některých kapitol jsem nepochopila důvod, proč v textu vůbec jsou. Zdálo se mi, že se jejich obsah vůbec nevztahoval k náplni knihy.
Co mě však mrzí asi nejvíce, je to, že jsem za celých 500 stránek nepřišla na odpověď, proč dílo dostalo jméno, jaké dostalo a spíše jsem si odnesla ještě další otázky. V brzké době si naplánuji re-reading a třeba odpovědi na své otázky najdu.

Celkové hodnocení: Kniha se mi líbila, ale jelikož měla pár chybek a odnesla jsem si z ní více otázek než odpovědí, dám jí 90 %.

O autorovi: Anthony Doerr se narodil v roce 1973 v americkém Novelty v Ohiu. Napsal několik povídek, první sbírka povídek mu vyšla v roce 2002. V roce 2015 dostal za své dílo Jsou světla, která nevidíme Pulitzerovu cenu pro beletrii. (zdroj: http://www.databazeknih.cz/autori/anthony-doerr-79210)

Pokud vás moje recenze zaujala, můžete si knihu zakoupit zde. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA.

Bibliografické údaje:
Originální název: All the Light We Cannot See
Žánr:               Literatura světová - Romány
Rok vydání:        2015, 1. vydání originálu: 2014
Počet stran:         536
Nakladatelství:      MOBA (Moravská bastei)
Překlad:             Jakub Kalina
Autor obálky:       Karol Lament
Vazba knihy:        vázaná s přebalem
ISBN:               978-80-243-6760-6

pátek

Život na vlásku

Císař táhne do války
Jan Bauer
Císař táhne do válkyKniha Císař táhne do války je další z recenzních výtisků, které mi svěřilo nakladatelství MOBA k posouzení. Tuto knihu jsem si vybrala, protože mě velice zajímalo, jak budu pohlížet na dílo dalšího historika. Zkoumala jsem, způsob tvorby Jana Bauera a Vlastimila Vondrušky (recenzovala jsem před 2 měsíci knihu Zločin na Bezdězu). Musím říci, že jsou dobrými autory, kteří umí popsat českou historii tak, aby byla stravitelná i pro laickou veřejnost. V mém žebříčku však stále vévodí pan Vondruška, více se o důvodu, proč tomu tak je, dozvíte níže.
 
K ději knihy: Kniha je již 7. dílem série o tajném agentovi ve službách císaře Karla IV. a zároveň papeže Urbana V., dle konečné kapitoly asi i poslední. Hlavním hrdinou knihy je dominikánský mnich Pavel, který se snaží zabránit smrti papeže i císaře. Spousta lidí mu pod nohy hází klacky a jeho úkolem je tyto klacky překročit a pokud možno včas splnit oba úkoly. Dokáže to? Obejde se to bez potíží? Jak bude probíhat jeho cesta? O tom se více dočtete právě v této knize.
 
Co se mi na knize líbilo? Kniha je psána stravitelným způsobem tak, aby si ji mohl přečíst kdokoliv. Autor se snaží přiblížit osobnosti, které byly současníky Karla IV. Velice dobře jsou zde vykresleny jejich charaktery a postavy přímo. Kniha je psána velice čtivým způsobem, a proto bych si troufla tvrdit, že ji zdatný čtenář zvládne zhltnout za jedno odpoledne. Zápletka není nijak spletitá a tudíž se čtenář nemusí soustředit na mnoho dalších věcí kolem. Každá kapitola je vyprávěna jako pokračování kapitoly předchozí. Jen v pár případech se stalo, že se příběh přesouvá někam jinam. Toto je ale provedeno tak mistrně, že to čtenář téměř ani nepostřehne. Velice oceňuji to, že je v knize postižena i historická událost, kdy získal Karel IV. pro země Koruny české Braniborsko. Ač tomu bylo historicky trošku jinak, ale to už tak bývá. Do knihy musí být zakomponováno trochu fikce, aby se kniha mohla stát beletrií.
 
Co se mi na knize nelíbilo? Jedním z hlavních důvodů, proč pan Bauer skončil na mém pomyslném žebříčku spisovatelů historických románů na druhém místě, je ten, že se v textu objevilo mnoho chyb a přepisů, což příběh z mého pohledu hodně degradovalo. Pokud čtenář čte hodně pozorně, tak si těchto prohřešků povšimne velmi rychle.
 
Dále mě mrzelo, že se v díle objevuje spousta hanlivých slov týkajících se nevěstek atd., sice ta doba byla taková, ale myslím si, že takovéto prostředky do tohoto typu literatury moc nepatří. Asi se mnou bude hodně z vás polemizovat a nesouhlasit, ale je to pouze můj subjektivní názor.
 
A poslední věcí, která mi na příběhu vadila, byl fakt, že autor asi nevěděl, jak už se postavy mnicha zbavit (případně sérii zakončit), tak to prostě udělal tak, jak to udělal. Tento fakt pak může na čtenáře působit dojmem, že Karel IV. byl v konečné fázi negativní bytostí našich dějin (mluvím o způsobu, jak se k Pavlovi na konci knihy zachoval). To, jak se to vyřeší v předposlední kapitole textu, je podle mého chabá náplast na dojem, který je u čtenáře v předchozích pár kapitolách vyvolán.
 
O autorovi: Jan Bauer se narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě a je významným českým novinářem a spisovatelem. Na svém kontě má už více než 140 titulů. Za svou tvorbu již získal některá ocenění, příkladem může být cena Karla Hynka Máchy, kterou obdržel v roce 1995. (zdroje: data narození a další údaje zde)
 
Moje hodnocení: 85 %
 
Bibliografické údaje:
Série:                    V tajných službách Otce vlasti (7.)
Žánr:                     Literatura česká - Romány historické
Rok vydání:          2015, 1. vydání originálu: 2015
Počet stran:           224
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:         vázaná
ISBN:                    978-80-243-6753-8

Pokud Vás moje recenze zaujala, můžete si knihu pořídit zde.